Pavel je vizuální vypravěč. Základními pilíři jeho inspirace jsou italský pop-art z druhé poloviny dvacátého století a cesty Afrikou. Častý motiv v jeho tvorbě se opírá o náboženský a mystický symbolismus. Vyhledává světlo a barvy v jejich čistých podobách, které ve své tvorbě zvýrazňuje formou světelného a barevného kontrastu. Tématem tvorby je odosobnění se od iluzorního jednotlivce, k čemu používá unikátní výklad barevné teorie a čistotu obrazu.  K jeho nejtechničtějším pracím patří zachyceni času přímo v hledáčku pomocí důmyslného využiti umělého osvětleni. Nebráni se však ani výrazné digitální manipulaci scén, barev, či různým kolážovým technikám. Fotografia je nástrojem vyjádření, a ne finálním produktem. Jeho díla nabývají holistickou podobu až v momentě, kdy jsou vytisknuté na plátno v monumentálním rozměru, vybavené adekvátním rámem a zkoumané samotným divákem.

Procesem tvorby je pro Pavla Zieglera důmyslná příprava: Zrod nápadu, sepsání scénáře, výběr modelu, potřebných rekvizit a kreativního týmu. Během samotného focení spoléhá na svou přípravu a pozoruje, jak se před ním dílo rozvíjí / žije vlastním životem. Nechává na sebe působit tvůrčí atmosféru a zaznamenává vývoj původního scénáře. K originální tezi se vrací při zpracovávání fotografií. Během post-procesu – vyvolávání a upravování fotografií – jeho originální vize opět vystupuje na povrch. Svou tvorbu využívá jako komunikační kanál, resp. nástroj komunikace s divákem; výsledná díla jsou zdánlivě prázdná a odosobněná, nabádají diváka, aby do nich vstoupil a dotvořil je svým vlastním pohledem.

Oceněné práce za rok 2022